A teď něco svátečního:
Andrej Bělocvětov, 1953–55 Hana Wichterlová, olej, plátno, 78,5 × 63,5 cm
Záhady české kunshistorie:
Zdeněk Palcr a Giacomettiho postřeh
Archiv výtvarného umění
srdečně zve na 14. setkání z cyklu V šest v Archivu:
Svoboda – Palcr v Chebu, Vladimíra Koubová-Eidernová
Myslím si, že Janu Svobodovi se podařilo učinit názorným, v daném případě vyfotografovat = stvořeným světlem „vyrýt“ prostor ve kterém se stvořené světlo intenzivně snoubí se světlem nestvořeným (ve kterém přebývá Bůh), tedy „budoucí nebe“ či „znovunalezený ráj“, který se soustřeďuje tam, kde jsou Palcrovy plastiky.
Návštěvnost od 27. 11. 16
Články autora
< návrat zpět
Milado, vidím Tě dvojmo – Pomníkomory 2
Představa, že Praha bude mít dvě soutěže na dva pomníky Milady Horákové potěší jistě srdce každého sochaře, jen tak dál.
Klárov
Kdyby tehdy byla soutěž na pomník odboje dvoukolová, tak by výsledek dopadl možná důstojně.
V P Ř Í Š T Í CH Č Í S L E CH
V příštích číslech:
Pomníkomory
V současné době o pomnících, sochách, píše osvětově Zdeněk Lukeš v lidovkách, ani nevadí, že se v jeho článcích objevuje tolik faktických chyb. V poslední době však na toto téma poskytuje i rozhovory do rozhlasu, či iDnes, ve kterých jakoby ztratil kontakt s realitou a vyšperkovává svá vyjádření vykonstruovanými pointami.
Výstava prací studentů co mají v názvu slovo sochařstvcí na AVU a UMPRUM
Atelier prof. Zeithamla vede ve figurách
Ďoučí Morda řádí
Protože v postmodernickosti se většinou dává přednost Einsteinovu časoprostoru, poznal se prorektorský tandem zvaný Ďoučí Morda ve výstižných kresbách Vladimíra Skrepla a ten se bude muset z AVU pakovat.
Nyní se věnuji AVU
Nyní se věnuji AVU, která byla ohniskem útoku proti sochařství a kde to skončilo patem na rozdíl od prohry na UMPRUM.
Muzejní noc
Zdeněk Palcr znovuzrodil v poslední chvíli sochařství a to stáním, vertíkalitou, ztělesněním duchovního světa a zachránil rozplizlou plastičnost – životnost, navzdory suchosti a chladu. MB
Zuniversálněný bakelitový zákon oligarchie Slavoje Českého:
Obecně se totiž jedinci ke stáří přiklánějí k jistotám stereotypů, dobře vědí, že „mladí vlci“ jsou jim nebezpeční, a proto se je snaží držet v lajně, což v mezním případě je jejich jediná a poslední aktivita.
Před schůzí umělecké rady
Podle ohlasů z Akademie se odbornému asistentovi rektorovi situace začíná vymykat z rukou. Je to totiž malý popleta. Vypíše podmínky výběrového řízení na míru některým uchazečům a nevšimne si, že ten, který má vyhrát, je nesplňuje.
V příštích číslech
Návštěva divadelního představení na Akademii výtvarných umění
Prostor tu je ”strukturálním momentem“ bytí. Bytí ”nás… umisťuje do celku jsoucna“ a moc bytí je tu mocí distance. Umisťování se odehrává tak, že nás ”od jsoucen… zároveň distancuje“. A právě distance umožňuje věcem objevit se. (Haptická ozvěna – výklad textu Jana Patočky Spisovatel a jeho věc a Úvahy nad Readovou knihou o sochařství, k teorii plastičnosti, RP)
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh
„Nemá-li druhá polovina 20. století významné umění zobrazující, nemá významné výtvarné umění. Objekt neod-děluje, proto je to co se jeví tak mocné, neuchopitelně, nepochopitelně nebo hrozivě, že drtí. Ve ztotožnění s touto mocí je moc i ochrana. Aby se objevilo to, co se takto jeví, musí je od-dělit od skutečnosti a obrazovost se musí od-dělit. Giacomettiho postřeh byl správný, zůstavá otevřenou otázkou, je-li možnost volby. Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, 2. pol. 20. století v sobě nemá…“
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh, 1980 (RR42/99)„Životnost sochy – navzdory tvrdosti, studenosti a suchosti“ (RP)
Ševčíkových tvůrčí přístup k historickým faktům
V 80.letech tyto agilní včeličky podchytily (převážně zapůjčením Flash-artu) tápající adepty umění. Tehdy se pro ně vžilo označení „Slepičí farma sourozenců Ševčíkových“.