Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

„Objekt je před sochami a obrazy chráněn jako trpaslík na zahrádce.“

Giacometti první v polovině dvacátého století zavrhl ve své tvorbě objekty a vrátil se k figurálnímu sochařství. „Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, druhá polovina dvacátého století v sobě nemá,…“ (Giacomettiho postřeh, Zdeněk Palcr, pracovní verze, samizdat, leden 1982, dále RR 42/1999, Michal Blažek – Sochy, 2000, Arbor Vitae)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:16  •  Přečteno: 768x

Brouk u Stromovky

Galerie Lajka naproti AVU do 31. 10. zajímavě připomíná Bohuslava Brouka (1912–1978), buřiče avantgardy a formálního dědice letenského Brouka a Babky či Bílé Labuti.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 29.10.2014 9:46  •  Přečteno: 1220x

David Janouch a jeho práce v Modřanském sochařském sympoziálním ráji Pod vinicí.

David Janouch a jeho práce v Modřanském sochařském sympoziálním ráji Pod vinicí.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.9.2016 11:03  •  Přečteno: 530x

Paradox výtvarého kritika

Paradox výtvarého kritikaEsej Zdenka Palcra „Giacomettiho postřeh“ (zde v katalogu výstižně charakterizuje rozdíl mezi sochou a objektem, mimo jiné, jako rozdíl ve schopnosti zobrazovat a tedy i v představivosti (uvědomme si pro srovnání zanedbatelný význam a hodnotu objektových děl v jiných uměleckých oborech např. literatuře, divadle*, atd).

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 8.3.2016 20:54  •  Přečteno: 794x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2014 04, K O M E N T Á Ř E, 2014

Muzejní noc

Zdeněk Palcr znovuzrodil v poslední chvíli sochařství a to stáním, vertíkalitou, ztělesněním duchovního světa a zachránil rozplizlou plastičnost – životnost, navzdory suchosti a chladu. MB

V sobotu jsem se připravil na první dekonceptuální akci. Nemohl jsem si nevšimnout toho, že již uplynulo 100 let od Duchampova přinesení banality do veřejného prostoru a to je podle mne již dostatečně dlouhá doba, aby se bez otálení pokročilo dopředu, když už to ještě nikoho nenapadlo.

Tento Duchampův čin zakademičtěl a vyučuje se dokonce hromadně na vysokých školách uměleckého směru. Správně jsem dovodil, že se tyto banality i tamtéž nacházejí v koncentrované podobě a to hlavně v bývalých sochařských ateliérech, které ale nikdo nestačil a nebo z nějakého důvodu nechtěl přejmenovat. O muzejní noci jsem se jal postupovat přesně naopak než Duchamp. Do prostor VŠUMP a zvláště pak sochařského ateliéru skutečně přecpanému banalitami v různém stádiu banalitelnosti jsem vnesl něco smysluplného a to padesát kopii Sochařského zpravodaje č. 1, který jsem tam začal instalovat na exponáty, zdi a rozdávat.

Nikdy nezapomenu na vytřeštěný výraz v očích pána s ježkem, když na jakémsi kubusu politém barvami četl o započetí sochařského džihádu, nebo ženu s hranostajem, která po shlédnutí článku o falšování dějin umění sourozenci Ševčíkovými mi začala pomáhat natírat lepidlo. Dokonce i sám studentský dozor usmívaje se nezasáhl, když jsem nečekaně atakoval jiskřící trivialitou oplývající exponát. (Musím ale po pravdě přiznat, že se sluchátky a tabletem zřejmě člověk strácí ostražitost.) Povzbuzen těmito reakcemi jsem se vydal vylepit Sochařský zpravodaj na záchodovou mísu dámské toalety, kde jsem jakoby náhodou trknul do kolena právě dočůrávající slečny. Už úplně omámen úspěchem jsem sešel k vrátnici, abych tam několik chvil vyčkal jestli mi náhodou někdo nezavolá do telefonního automatu. Po chvíli plné nenápadnosti, jsem si všiml, že ho někdo od doby, když jsem tam před několika lety byl naposledy, odmontoval. Při odchodu jsem si se zájmem přečetl anketní lístek na kterém měli studenti hlasovat v soutěži o nejlepšího kurátora.

 

print Formát pro tisk