Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Výstava soch Arnolda Bartůňka

Výstava soch Arnolda Bartůňka

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.9.2016 10:54  •  Přečteno: 1521x

Ovládnutí Narodní galerie

Konceptualisté a Chalupáři, po ovládnutí Narodní galerie ji očekávaně dovedli ke krachu, a to v rekordně krátkém období své výstavní činnosti.
 

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 26.2.2017 6:32  •  Přečteno: 98292x

Rehabilitace Vlasovců?

Foldyna se Semelovou oslavili tradičně 7. 5., s obchodními dealery firmy Harley & Davidson pro Asii, osvobození Prahy armádou generála Vlasova.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 14.5.2018 18:13  •  Přečteno: 59x  •  Komentářů: 0

„Objekt je před sochami a obrazy chráněn jako trpaslík na zahrádce.“

Giacometti první v polovině dvacátého století zavrhl ve své tvorbě objekty a vrátil se k figurálnímu sochařství. „Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, druhá polovina dvacátého století v sobě nemá,…“ (Giacomettiho postřeh, Zdeněk Palcr, pracovní verze, samizdat, leden 1982, dále RR 42/1999, Michal Blažek – Sochy, 2000, Arbor Vitae)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:16  •  Přečteno: 908x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2014 02, A V U, 2014

Návštěva divadelního představení na Akademii výtvarných umění

Prostor tu je ”strukturálním momentem“ bytí. Bytí ”nás… umisťuje do celku jsoucna“ a moc bytí je tu mocí distance. Umisťování se odehrává tak, že nás ”od jsoucen… zároveň distancuje“. A právě distance umožňuje věcem objevit se. (Haptická ozvěna – výklad textu Jana Patočky Spisovatel a jeho věc a Úvahy nad Readovou knihou o sochařství, k teorii plastičnosti, RP)


Aby se něco objevilo, musí se od-dělit.
Goethe

 

Jsem skoro až vyděšen vesměs pozitivními reakcemi sochařů na první číslo. Budu ale museti ke zprávám otiskovat dobové dokumenty, například Rudé právo, což mne moc kvůli prodražení nebaví. Někteří totiž mým zprávám nechtějí věřit.

Navštívil jsem přijímací řízení na místa profesorů, na které se teď množí stížnosti na regulérnost. Rektor totiž porušil snad úplně všechny pravidla statutu AVU i jeho osobou vypsané podmínky, které mohl. Dělá to dojem, že to bere jako akci, která mu má zvýšit rating na konceptuálním trhu v Austrálii. Na prezentaci úspěšných kandidátů z prvního kola na obsazení sochařského ateliéru, jsem přišel pozdě. Zrovna tam kuňkala adeptka K. Vincourová, že by vyučovala studenty atakování veřejného prostoru banalitami. Originální nebyla, ale za to se na ní všichni komisaři usmívali. Zarážející bylo, že všichni hodnotitelé seděli shrbeni tak, že jsem měl pocit, že jim nějaký odmítnutý kandidát přerazil páteř. Poté nastoupil bizarní příklad progooglovaného konceptuálního Ferdy Mravence, jehož úroveň byla asi o třídu horší než studentů ateliéru, který chtěl vésti. Na dotaz jak by chtěl učit sochařskou výuku odpovedal: „Rozhodně bych nikomu nězakazoval modelovať, keď chce modelovať, ať si tedy klidně modeluje.“ Komise, která ho vybrala do druhého kola, jako jediná ze sálu zatleskala. O přestávce, když jsem v poklidu promlouval do duše komisaři Gebauerovi něco v tom smyslu, že po tom co zlikvidoval sochařství na UMPRUM se o to snaží teď na AVU, mne přerušila jeho vedle sedící kolegyně s tím, že jsme na akademické půdě a že jestli se nebudu chovat slušně, budu muset odejít. Požádal jsem tuto odrůdu s výrazem hlubinné paryby, ať mne neobtěžuje, právě když začal mluvit profesor Zeithamml. Přestože jeho tvorba a ateliér je zaměřen na odvětví sochařský objekt, je známo a letos se to i prokázalo, že umí naučit klasické figurální disciplíny portrét či figuru, takže strčí do kapsy i specializovaný ateliér profesora Hendrycha, kde kromě absence jiskrného intelektu chybí chuť a vůbec důvod proč vytvářet sochy. Profesor Zeithamml, hvězda mezi pedagogy na Akademii, se však jako správný sochař vymezoval proti mocným nosičům vody tamtéž, a proto se původně vůbec nedostal do druhého kola. Rektor, sám odborný asistent, však nekompetentní rozhodnutí komise milostivě zrušil. Jestli podlehl protestům nebo faktu, že by na AVU poklesl počet profesorů pod hranici pro udělení akreditace vysoké školy, o tom Sochařský zpravodaj dále z časových důvodů nepátral. Když profesor Zeithamml skončil, studenty a sochaři zaplněná aula ho odměnila tříminutovým bouřlivým aplausem. Odpolední jednání bylo již a huit clos.

Michal Blažek
 

 

V příštím čísle: Další imbecil, tentokrát z Berlína, tvrdí, že malba (= socha) je mrtvá
(LN, 7. června)
Recenze výstav studentů AVU a UMPRUM
 

 

print Formát pro tisk