Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Návštěva divadelního představení na Akademii výtvarných umění

Prostor tu je ”strukturálním momentem“ bytí. Bytí ”nás… umisťuje do celku jsoucna“ a moc bytí je tu mocí distance. Umisťování se odehrává tak, že nás ”od jsoucen… zároveň distancuje“. A právě distance umožňuje věcem objevit se. (Haptická ozvěna – výklad textu Jana Patočky Spisovatel a jeho věc a Úvahy nad Readovou knihou o sochařství, k teorii plastičnosti, RP)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 10.6.2014 21:22  •  Přečteno: 5514x

Léto s Palcrem 4 – Úryvek z nepublikovaného rukopisu Zdeňka Palcra Despiau a Gutfreund

Léto s Palcrem 4 – Úryvek z nepublikovaného rukopisu Zdeňka Palcra Despiau a GutfreundDva projevy obrazového vytváření, svým vznikem v dějinném čase od sebe vzdálené, přivádí současnost k symbióze. Oba mají jistotou v provedení zajistit intelektuálním zájmům ”provoz„, a ta je určena v obou případech volbou, která nezavazuje, protože nezpřítomňuje žádnou vazbu k tomu, co má být obrazovým projevem ztělesnění jako duchovní svět ustaveno.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 2.9.2014 11:04  •  Přečteno: 3771x

E. A. Bourdelle

E. A. BourdelleE. A. Bourdelle (1861–1929) – jeho první zahraniční výstava byla v Praze roku 1910. Každý detail tváře i vlasů je sochařsky pojednaný tak, aby co nejlépe vystihl portrétovaného a to výhradně plasticky, nikdy graficky. Ukázkou vrcholného přístupu k portrétu je hlava D. Ingrese. Vše je na ní plasticky nadsazeno tak, aby vyjádřila individualitu tváře v době, kdy to na tvářích bylo ještě vidět. Bourdelle měl na naše sochařství vliv i jako pedagog, jeho ateliérem prošli O. Gutfreund, J. V. Dušek, O. Švec, V. Makovský, sochař Táborský a další. Zdeněk J. P.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 3.12.2014 11:03  •  Přečteno: 6521x

Pavel Zajíček v nemocnici!

Pavel Zajíček v nemocnici!

​Pošlete prosím svou modlitbu do nemocnice Pavlu Zajíčkovi.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 16.4.2016 13:10  •  Přečteno: 4190x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: K O M E N T Á Ř E, 2020

Sorela? Ak. Arch. Libor Fránek

Sorela? Ak. Arch. Libor FránekV dnešní době plné minimalisticko–funkcio­nalistických tendencí působí Havířov útulně, poutá pozornost a nenudí. Výrazným pozitivem je vzdušná pravoúhlá půdorysná osnova s dominantou bulváru s přímou vazbou na dvorová prostranství vnitrobloků z pěších či silničních komunikací.

Nedílnou součástí celistvé půdorysné kompozice je dnes vzrostlá zeleň, na kterou bylo myšleno již ve fázi zpracování projektu a nyní po padesáti letech můžeme naplno vnímat její význam a přínos z hlediska kvality životního prostředí.

To, že při procházení kterékoliv městské části v zóně Sorely podvědomě vnímáte, že jste ve městě a přitom jste obklopeni zelení (ačkoliv je to pouze sezónní efekt), je dáno také vyvážeností měřítka a hmot. Což nelze tvrdit o podobném celku např. v Porubě. Tam se více prosadil trend inklinující k onomu sovětskému, okázale a prvoplánově exhibujícímu manýristickému pojetí. Oproti tomu autentický efekt je viditelný v Ostrově.

Díky jedinečnému citu a smyslu pro měřítko a kompozici tehdejší generace architektů můžeme havířovský komplex (a nejen – Poruba, Ostrov či části Mostu, Prahy atd.) právem považovat za raritu, která konkrétně v případě Havířova, je navíc umocněna tím, že město vznikalo jako samostatný urbanistický celek tzv. na zelené louce, k čemuž na území Čech a Moravy došlo naposledy v době budování husitského Tábora ve středověku.

Urbanistický zastavovací plán týmu prof. Meduny zahrnující i Havířov koncipoval město jako samostatný obytný celek s vlastní infrastrukturou, jejíž efektivní rozložení je paradoxně čitelné až dnes, kdy nekoordinovaným a chaotickým pronájmem prostor v podnožích objektů došlo v posledních letech k porušení rovnováhy těchto vazeb, místy k jejich zániku a noremní postuláty dostupnosti občanské vybavenosti přestávají být respektovány.

Právě Havířov byl příkladem rovnováhy architektonické exprese objektů, ucelené urbanistické koncepce a intravilánu zahrnujícího komponovanou zeleň, mobiliář a výtvarné objekty v podobě fontán, bazénů či sochařských děl. Velkoryse založená kompozice je dopracována do detailů a tvoří vyvážený celek kompaktního výrazu.

Pokusme se tento hlavní aspekt a odkaz zachovat i pro další generace!

redakčně zkráceno

 

print Formát pro tisk