Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Paradox výtvarého kritika

Paradox výtvarého kritikaEsej Zdenka Palcra „Giacomettiho postřeh“ (zde v katalogu výstižně charakterizuje rozdíl mezi sochou a objektem, mimo jiné, jako rozdíl ve schopnosti zobrazovat a tedy i v představivosti (uvědomme si pro srovnání zanedbatelný význam a hodnotu objektových děl v jiných uměleckých oborech např. literatuře, divadle*, atd).

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 8.3.2016 20:54  •  Přečteno: 909x

Klárov

Kdyby tehdy byla soutěž na pomník odboje dvoukolová, tak by výsledek dopadl možná důstojně.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 30.6.2014 23:00  •  Přečteno: 1432x

Koprofil v demisi na postu ministra kultury?

Reakce na reakci D. Bartoně na článek J. Čulíka v Britských listech o grantové komisi ministerstva kultury.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 14.5.2018 17:53  •  Přečteno: 13x  •  Komentářů: 0

Předseda Sdružení sochařů ČMS Jiří Středa se poslední dobou chová značně podivně.

V pátečním magazínu Lidových novin (22. 1. 2016) v pravidelné anketě Jak to všechno dopadne Tomáše Halíka na první otázku: „Co vám působí největší radost?“ odpověděl malíř Michal Singer: „Když sedím“. Na otázku druhou: „Co vám působí největší starosti?“ odpověděl: „Když stojím“. (Nejpregnantnější a nejlapidárnější charakteristika Evropy.)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:34  •  Přečteno: 690x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2014 06, K O M E N T Á Ř E, 2014

Pomníkomory

V současné době o pomnících, sochách, píše osvětově Zdeněk Lukeš v lidovkách, ani nevadí, že se v jeho článcích objevuje tolik faktických chyb. V poslední době však na toto téma poskytuje i rozhovory do rozhlasu, či iDnes, ve kterých jakoby ztratil kontakt s realitou a vyšperkovává svá vyjádření vykonstruovanými pointami.

Pak tady máme taktéž v lidovkách divadelní herdekbabu, která bere všechny pomníky hákem, na čemž se shodne dokonce i s Milanem Knížákem. Pokusíme se něco napsat taky my, sochaři.

Autorizovaně cituji staršinu Sdružení sochařů Zdeňka Preclíka na adresu pomníku letcům na Klárově: „Je to špatně vyždímaná deka, karneval papírnického kašírování. Asyrský styl křídel kontrastuje s naturalistickým zbytkem, absolutně neodhadnutá hmota soklu, co je zcela nelogické, že připomíná symbol svatého Marka nebo sousoší na pojišťovně Riunione di Sicurazione. Ikonograficky to není v žádném případě český lev, který ve výskoku brání vlast s napřaženými drápy a dvěma ocasy (na rozdíl od např. jednoocasého belgického). Na Klárově je ještě zženštilé rokoko od staršinova jmenovce Preclíka Vladimíra. Divím se, že ho David Černý už dávno nenatřel na růžovo. Do třetice tam chybí už jen jeho (Černého) nerealizovaný vítězný návrh pomníku odboje, který byl vybrán aniž si někdo všimnul, že vůbec nesplnil zadání. Dispozicí by sloužil jako veřejné záchodky.

K pomníku Legionářům v Mladé Boleslavi se i staršina, jinak chodící sochařská encyklopedie českého sochařství, opustil profesionální věcnost a vykřikoval jen: “Ostudné! Diletantské! Nekompetentní!”, což bylo mířeno na politiky, úředníky a samotného sochaře. Žádný legionář neměl do této chvíle mezi nohama tak mohutný pyj maskovaný jako koleno. Ještě hůře podle Preclíka dopadli legionáři v Kunraticích. 

Další je již probíraný portrét Havla pro americký Kongres, který je od stejného sochaře jako hlava do Strassburku, kterou bez soutěže zadali Martin Pylouš, sozonská lobby a Bakalova knihovna Václava Havla. Proti tomuto se pod žádost, aby byla vypsána na takovou státně důležitou zakázku soutěž, podepsalo několik stovek kulturních osobností a sochařů. Jestliže v prvním případě (Strassburk) se mohla najít aspoň minimální omluva, ve druhém případě se jedná o vědomé vytunelování odkazu Václava Havla a o jeho následné duchovní zprznění. U modelování portrétu působí prvním dojmem specifická stavba každé hlavy. Tam už je třeba portrétovaného poznat. Teprve potom detaily očí, nosu, úst apod. Zde je tento základ úplně obludný a nezachrání ho ani zvednuté koutky úst. Nazlacený svatý Havel vypadal tak strašidelně, že ho autor musel nakonec ušpinit.

Michal Blažek
 
Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska má rozsáhlou bezvýslednou korespondenci se zadavateli pomníků a zadavateli soutěží na pomníky. Vrcholem absurdnosti byla soutěž, kdy  zadavatele zajímala pouze cena, aniž by chtěl vidět návrh.
 

print Formát pro tisk