2. kolo sochařských portrétů Václava Havla
„Alkoholik propíjející peníze, které sem přicházely pro vězněné a jejich rodiny… Ostatně poslední svědectví generála Lorence (šéf StB), jak ochotným spolupracovníkem StB Havel byl, hovoří samo za sebe“. Senátor Doubrava (Zemanovci), 2014
Pevná pozice sochaře
E. A. Bourdelle
E. A. Bourdelle (1861–1929) – jeho první zahraniční výstava byla v Praze roku 1910. Každý detail tváře i vlasů je sochařsky pojednaný tak, aby co nejlépe vystihl portrétovaného a to výhradně plasticky, nikdy graficky. Ukázkou vrcholného přístupu k portrétu je hlava D. Ingrese. Vše je na ní plasticky nadsazeno tak, aby vyjádřila individualitu tváře v době, kdy to na tvářích bylo ještě vidět. Bourdelle měl na naše sochařství vliv i jako pedagog, jeho ateliérem prošli O. Gutfreund, J. V. Dušek, O. Švec, V. Makovský, sochař Táborský a další. Zdeněk J. P.
Výstava soch Michala Blažka
v paláci Trinity u Vaňkovky v Brně končí 27. 2.
Návštěvnost od 27. 11. 16
A V U
Na akademii se nám podařilo zachytit kuriózní text, připomínající petici.
My, příznivci a volitelé nového rektora Tomáše Vaňka ho žádáme, aby dostal svým slibům a programu a zbavil AVU všemožného plýtvání prostředky. S nadšením jsme ho podporovali, když poukazoval na praxi starého rektora – předraženou uklízečku a automaty na kafe. Nyní ale, když se přišlo na další nehospodárnosti a dokonce tunelování v řádu milionů, snaží se vše zamést pod koberec. Žádáme rektora o důkladné vyšetření padni komu padni a hlavně zamezení opakování ve smyslu plnění jeho předvolebních slibů. podpis:
Na AVU kradou všichni!
Postmodernisté nápady a zaměstnanci stipendia! Zatím 2 500 000! Strach z kontroly! Komu je bude zlodějka vracet? Odpovědný jen prorektor? Média mlčí! Kdyby šlo konceptuální vedení AVU do lochu, možná by se podařilo na škole zachránit sochařství
Brouk u Stromovky
Galerie Lajka naproti AVU do 31. 10. zajímavě připomíná Bohuslava Brouka (1912–1978), buřiče avantgardy a formálního dědice letenského Brouka a Babky či Bílé Labuti.
UMĚNÍ (NE)BOJUJÍCÍ
Náhodou jsem zavítal do hospody a vyslechl kritiku Lysolajského sochařského sympozia od studentů figurálního sochařství AVU. Nejvíc to schytala Talaverova žába: „Takhle chcete bojovat proti konzumní společnosti?“ Nebo Apsara: „Je to špatně udělaný hakenkrajc“.
Výstava prací studentů co mají v názvu slovo sochařstvcí na AVU a UMPRUM
Atelier prof. Zeithamla vede ve figurách
Ďoučí Morda řádí
Protože v postmodernickosti se většinou dává přednost Einsteinovu časoprostoru, poznal se prorektorský tandem zvaný Ďoučí Morda ve výstižných kresbách Vladimíra Skrepla a ten se bude muset z AVU pakovat.
Nyní se věnuji AVU
Nyní se věnuji AVU, která byla ohniskem útoku proti sochařství a kde to skončilo patem na rozdíl od prohry na UMPRUM.
Zuniversálněný bakelitový zákon oligarchie Slavoje Českého:
Obecně se totiž jedinci ke stáří přiklánějí k jistotám stereotypů, dobře vědí, že „mladí vlci“ jsou jim nebezpeční, a proto se je snaží držet v lajně, což v mezním případě je jejich jediná a poslední aktivita.
Před schůzí umělecké rady
Podle ohlasů z Akademie se odbornému asistentovi rektorovi situace začíná vymykat z rukou. Je to totiž malý popleta. Vypíše podmínky výběrového řízení na míru některým uchazečům a nevšimne si, že ten, který má vyhrát, je nesplňuje.
Návštěva divadelního představení na Akademii výtvarných umění
Prostor tu je ”strukturálním momentem“ bytí. Bytí ”nás… umisťuje do celku jsoucna“ a moc bytí je tu mocí distance. Umisťování se odehrává tak, že nás ”od jsoucen… zároveň distancuje“. A právě distance umožňuje věcem objevit se. (Haptická ozvěna – výklad textu Jana Patočky Spisovatel a jeho věc a Úvahy nad Readovou knihou o sochařství, k teorii plastičnosti, RP)
Ševčíkových tvůrčí přístup k historickým faktům
V 80.letech tyto agilní včeličky podchytily (převážně zapůjčením Flash-artu) tápající adepty umění. Tehdy se pro ně vžilo označení „Slepičí farma sourozenců Ševčíkových“.