< návrat zpět

A V U

Na akademii se nám podařilo zachytit kuriózní text, připomínající petici.

My, příznivci a volitelé nového rektora Tomáše Vaňka ho žádáme, aby dostal svým slibům a programu a zbavil AVU všemožného plýtvání prostředky. S nadšením jsme ho podporovali, když poukazoval na praxi starého rektora – předraženou uklízečku a automaty na kafe. Nyní ale, když se přišlo na další nehospodárnosti a dokonce tunelování v řádu milionů, snaží se vše zamést pod koberec. Žádáme rektora o důkladné vyšetření padni komu padni a hlavně zamezení opakování ve smyslu plnění jeho předvolebních slibů. podpis:

Na AVU kradou všichni!

Postmodernisté nápady a zaměstnanci stipendia! Zatím 2 500 000! Strach z kontroly! Komu je bude zlodějka vracet? Odpovědný jen prorektor? Média mlčí! Kdyby šlo konceptuální vedení AVU do lochu, možná by se podařilo na škole zachránit sochařství

Brouk u Stromovky

Galerie Lajka naproti AVU do 31. 10. zajímavě připomíná Bohuslava Brouka (1912–1978), buřiče avantgardy a formálního dědice letenského Brouka a Babky či Bílé Labuti.

UMĚNÍ (NE)BOJUJÍCÍ

Náhodou jsem zavítal do hospody a vyslechl kritiku Lysolajského sochařského sympozia od studentů figurálního sochařství AVU. Nejvíc to schytala Talaverova žába: „Takhle chcete bojovat proti konzumní společnosti?“ Nebo Apsara: „Je to špatně udělaný hakenkrajc“.

Výstava prací studentů co mají v názvu slovo sochařstvcí na AVU a UMPRUM

Atelier prof. Zeithamla vede ve figurách

Ďoučí Morda řádí

Protože v postmodernickosti se většinou dává přednost Einsteinovu časoprostoru, poznal se prorektorský tandem zvaný Ďoučí Morda ve výstižných kresbách Vladimíra Skrepla a ten se bude muset z AVU pakovat.

Nyní se věnuji AVU

Nyní se věnuji AVU, která byla ohniskem útoku proti sochařství a kde to skončilo patem na rozdíl od prohry na UMPRUM.

Zuniversálněný bakelitový zákon oligarchie Slavoje Českého:

Obecně se totiž jedinci ke stáří přiklánějí k jistotám stereotypů, dobře vědí, že „mladí vlci“ jsou jim nebezpeční, a proto se je snaží držet v lajně, což v mezním případě je jejich jediná a poslední aktivita.

Před schůzí umělecké rady

Podle ohlasů z Akademie se odbornému asistentovi rektorovi situace začíná vymykat z rukou. Je to totiž malý popleta. Vypíše podmínky výběrového řízení na míru některým uchazečům a nevšimne si, že ten, který má vyhrát, je nesplňuje.

Návštěva divadelního představení na Akademii výtvarných umění

Prostor tu je ”strukturálním momentem“ bytí. Bytí ”nás… umisťuje do celku jsoucna“ a moc bytí je tu mocí distance. Umisťování se odehrává tak, že nás ”od jsoucen… zároveň distancuje“. A právě distance umožňuje věcem objevit se. (Haptická ozvěna – výklad textu Jana Patočky Spisovatel a jeho věc a Úvahy nad Readovou knihou o sochařství, k teorii plastičnosti, RP)

Ševčíkových tvůrčí přístup k historickým faktům

V 80.letech tyto agilní včeličky podchytily (převážně zapůjčením Flash-artu) tápající adepty umění. Tehdy se pro ně vžilo označení „Slepičí farma sourozenců Ševčíkových“.