Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Malebnost nahradí plastičnost a stání

O nástupci profesora Hendrycha ve škole figurálního sochařství na AVU je prý již rozhodnuto.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.4.2015 10:12  •  Přečteno: 5201x

Viktor Karlík z Revolver Revue

má smůlu. Jeho originální myšlenky si postmodernisté přisvojí a jemně načančané je prodají, aniž by uvedli zdroj původu, o dividendách nemluvě.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 13.3.2016 16:23  •  Přečteno: 4323x

Pocta Igorovi

Pocta IgoroviNavzdory postmodernímu konceptuálnímu or­ga­nizovanému zločinu – nedobrovolně nezávislé manuální sochařství ještě žije.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 3.9.2015 11:15  •  Přečteno: 6076x

Výstava Sochaře Zdeňka Preclíka a jeho ženy malířky Marie Preclíkové

V archivu v Semilech vystavuje jeden z posledních, kteří vládnou plastickou řečí a jsou jí mocni brilantně artikulovat. Výstava Sochaře Zdeňka Preclíka a jeho ženy malířky Marie Preclíkové začíná tento čtvrtek v 18 hodin.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 13.12.2016 11:30  •  Přečteno: 5352x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: VÝSTAVY a PŘEDNÁŠKY, 2015 61, 2015

Momenty růstu

sochařské dílo Hany Wichterlové, vydalo GVU Hodonín. Úžasný katalog v nádherné grafické úpravě Jana Buchty.

 Z textů Martiny Pachmanové, kde vzpomíná na výstavu Pocta Haně Wichterlové ve Špálově galerii v roce 1988, můžeme vysledovat následky ševčíkovského vědecko-výzkumného vymývání mozků a falšování dějin. Tuto výstavu Hana Wichterlová nabídla při podepisování petice proti SČVÚ místo sebe Aktivu mladých výtvarníků. Na výstavu přinesl každý, co chtěl. V petici totiž byl požadavek k zrušení nenáviděných komisí, které rozhodovaly o všem a samozřejmě o výběru autorů a jejich děl. Tehdy umělci bojovali za to, aby si rozhodovali o svých věcech sami a rozhodně neměli žádné chutě lézti do kurátorských chomoutů, jako ti dnešní. Kunsthistorička M. Juříková poté o autory přinesených exponátech napsala: Martina Pachmanová o ní píše jako o kurátorce – tento výraz u nás tehdy ještě neexistoval. Kunshistorička tehdy umělecká díla vysvětlovala a nikoliv spoluvytvářela či měnila.

print Formát pro tisk