Nedělní dopoledne, rozhlas Vltava, mše, křesťanská kazatelka:
„Aby byl organismus zdravý, musí být zdravá každá jeho část.“ Samozřejmě to s námi myslí dobře, stejně jako lékárny a také kdysi Pol Pot, který ale potom ty nemocné části začal („je nutno vyříznout vřed“) řešit ve velkém.
12. 5. , 26. 5. Archiv v doxu a dne 12. 7. u jeho hrobu v Motole
Příští… prostor pro Palcra, 12. 5. , 26. 5. Archiv v doxu a dne 12. 7. u jeho hrobu v Motole
Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.
Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.
Mgr. Jiří Fiala (Art Kodiak) prohrál první ze soudů s jinými restaurátory
Další dva soudy budou následovat.
Návštěvnost od 27. 11. 16
Léto s Palcrem 
Léto s Palcrem
12. července uplynulo 18 let od smrti nejdůležitějšího českého sochaře druhé poloviny 20. století, Zdeňka Palcra. Protože odmítal vystavovat (výjimkou byly pouze tři výstavy – 1960 Praha, 1970 Nová síň, Praha, 1986 Litomyšl), veřejnost neměla a nemá o jeho díle povědomí. Ve stodole ve Zdibech hnije 300 většinou nadživotních soch a to (ne) díky neochotě dědiců zaplatit dědickou daň, která v době Palcrovi smrti ještě platila, dále klasickým nezájmem kulturních institucí i proti sochařsky zaměřené akademické obci.
V P Ř Í Š T Í CH Č Í S L E CH :
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh
„Nemá-li druhá polovina 20. století významné umění zobrazující, nemá významné výtvarné umění. Objekt neod-děluje, proto je to co se jeví tak mocné, neuchopitelně, nepochopitelně nebo hrozivě, že drtí. Ve ztotožnění s touto mocí je moc i ochrana. Aby se objevilo to, co se takto jeví, musí je od-dělit od skutečnosti a obrazovost se musí od-dělit. Giacomettiho postřeh byl správný, zůstavá otevřenou otázkou, je-li možnost volby. Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, 2. pol. 20. století v sobě nemá…“
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh, 1980 (RR42/99)„Životnost sochy – navzdory tvrdosti, studenosti a suchosti“ (RP)
Keťasení v Brně
Galerista Choupek koupil od Palcra sochu, počkal 20 let až sochař umře,