Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh
„Nemá-li druhá polovina 20. století významné umění zobrazující, nemá významné výtvarné umění. Objekt neod-děluje, proto je to co se jeví tak mocné, neuchopitelně, nepochopitelně nebo hrozivě, že drtí. Ve ztotožnění s touto mocí je moc i ochrana. Aby se objevilo to, co se takto jeví, musí je od-dělit od skutečnosti a obrazovost se musí od-dělit. Giacomettiho postřeh byl správný, zůstavá otevřenou otázkou, je-li možnost volby. Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, 2. pol. 20. století v sobě nemá…“
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh, 1980 (RR42/99)6. dodatek Ústavy české republiky
Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky.
Kurátoři a kunsthistorici na stromě života
Kdo povede ateliér sochařství?
Protože vítěz konkurzu na vedoucího ateliéru sochařství byl vedením AVU úspěšně umístěn do mediálního a druhá finalistka dokonce do intermediálního ateliéru, zbylo vítězství na dosavadního vedoucího profesora Zeithammla.
Návštěvnost od 27. 11. 16
2016 
AVU proti zlu
Zdálo se, že Vaňkův text je parodií na Orwellova ptydeptická ministerstva. Na konci ale je jasné, že to nebohý pisatel myslí vážně. Rektor AVU, odborný asistent T. Vaňek, jehož brzodocentůra na UMPRUM je prý jedinou překážkou spojení obou škol, se po finanční kontrole na AVU kouřovou clonou připravuje na úlohu politického mučedníka, očekávaje brzké tepláky za rozkrádání školy.
socha × objekt
Zásadní sochařské texty 20. století Zdeněk Palcr: Giacomettiho postřeh 1, Giacomettiho postřeh 2
Předseda Sdružení sochařů ČMS Jiří Středa se poslední dobou chová značně podivně.
V pátečním magazínu Lidových novin (22. 1. 2016) v pravidelné anketě Jak to všechno dopadne Tomáše Halíka na první otázku: „Co vám působí největší radost?“ odpověděl malíř Michal Singer: „Když sedím“. Na otázku druhou: „Co vám působí největší starosti?“ odpověděl: „Když stojím“. (Nejpregnantnější a nejlapidárnější charakteristika Evropy.)
Zdeněk Palcr – osamocený vizionář
11. 2. 2016 od 18:00, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 13. setkání z cyklu V šest v Archivu probíhá v prostoru Archivu výtvarného umění
5. 2. – 30. 3. 2016 S P L E N D I D I S O L A T I O N
Vernisáž 4. února, 18,00, Pelléova 10, Praha 6
Prošel zákon
Technická poznámka
Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.
Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.
„Objekt je před sochami a obrazy chráněn jako trpaslík na zahrádce.“
Giacometti první v polovině dvacátého století zavrhl ve své tvorbě objekty a vrátil se k figurálnímu sochařství. „Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, druhá polovina dvacátého století v sobě nemá,…“ (Giacomettiho postřeh, Zdeněk Palcr, pracovní verze, samizdat, leden 1982, dále RR 42/1999, Michal Blažek – Sochy, 2000, Arbor Vitae)
Měl jsem pocit, že se po mně něco chce…
Prvních 67 čísel bylo strečinkem na prokrvení ztuhlosti. V pěti číslech (Léto s Palcrem) jsem navodil téma pro celý rok 2016.
Sochařské portréty Zuzany Navarové, prof. Otty Wichterle, Karla Schwarzenberga
Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska, Akademie věd ČR a Obec architektů Vás zvou na zahájení výstavy výsledků soutěže