Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Pomník neznámého novináře a jednotky ZZ

Nastala chvíle a vyvstala potřeba sochařského díla – pomníku, pomníku neznámého zlikvidovaného novináře.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 13.3.2018 16:45  •  Přečteno: 579x

Reportáž z průběhu talentových zkoušek bezdomovců na AVU

Novinka, kterou rektor T. Vaněk realizuje své vize o „nutnosti rozšíření platforem lidských zdrojů na AVU“ přišla poté, co bezdomovci úspěšně excelují na jevištích divadel. Dostavilo se očekávaně dosti zájemců o studium.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 26.2.2015 18:52  •  Přečteno: 1708x

„Chočeš aforizmusa?“

„Chočeš aforizmusa?“ptal se každou chvilku Miloš Zeman sochařky Ani Vinokurovny, která byla poveřena vytvořením jeho portrétu na spřátelné prognostické olympiádě, konané v osmdesátých letech 20. století v Kazachstánu.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 25.1.2018 9:42  •  Přečteno: 1657x

Michala Blažka „Sochařství bez přesahu“ a fotografie Kateřiny Blažkové

Michala Blažka „Sochařství bez přesahu“ a fotografie Kateřiny BlažkovéNa zahajení interpasivní výstavy Michala Blažka „Sochařství bez přesahu“, Sochařská a restaurátorská tvorba v královském chrámu Phimeanakas v Angkoru, Česká restaurátorská škola 2007–2013 a fotografie Kateřiny Blažkové vystoupí ve čtvrtek 1. září 2016 v 18 hodin v galerii Scarabeus, Jana Zajíce 7, 170 00 Praha 7 Michal Pavlíček.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 30.8.2016 9:53  •  Přečteno: 881x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: Léto s Palcrem, 2016

„Objekt je před sochami a obrazy chráněn jako trpaslík na zahrádce.“

Giacometti první v polovině dvacátého století zavrhl ve své tvorbě objekty a vrátil se k figurálnímu sochařství. „Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, druhá polovina dvacátého století v sobě nemá,…“ (Giacomettiho postřeh, Zdeněk Palcr, pracovní verze, samizdat, leden 1982, dále RR 42/1999, Michal Blažek – Sochy, 2000, Arbor Vitae)

Stejně jako obnovený pomník W. Wilsona z dvacátých let před hlavním nádražím v Praze, tak i pomník matce Jana Palacha, jejímu synovi a bostonským matkám rybářů právě odhalený na Alšově nábřeží poskytuje ideální, v prvním případě žulové rovné plochy a ve druhém luxusní titanové pro sprejery graffiti (první příležitost už laskavě ráčili využít). 

Rozdíl mezi sochou (Wilson) a objektem (Palach aspol.) je v tom, že socha je oddělena od skutečnosti, a to jednak proto, aby to co se představuje se vyjevilo, tak i proto, aby na to co je materií jevení přímo nečůrali psi, či se podepisovali tagysté. Proto je oddělena od každodennosti soklem, což u ztotožňujícího objektu se skutečností není žádoucí. 

Současná praxe: Před Národní galerií ředitel M. Knížák nechal instalovat jako poutače mamutí zvětšeniny objektů novodobých tzv. uměleckých ikon Knížáka, Kolíbala, Veselého,... Samozřejmě nemohly mít sokl, ale pejsci si to neuvědomili. Tak Národní galerie vyřešila věc ohrádkou s nápisem: Psům vstup zakázán! Příklad avantgardy, která založena na rušení tabu (v tomto případě sokl) zavádí tabu nové (zákaz vstupu). Po odchodu ředitele M. Knížáka byly objekty – poutače odstraněny a předmět omezující psí svobodu zmizel.

print Formát pro tisk