Nebyli však originální. Pokračovali tak jen v kontinuitě přístupu vědeckého marxismu-leninismu. Při projevu na AVU v devadesátých letech pronesl Knížák na obhajobu zřízení vědecko-výzkumného pracoviště větu: „Dnes již nebude možné, aby talenti tvořili někde nepochopeni. Vědecko-výzkumné pracoviště bude sledovat situaci a těm, kteří prokáží talent, poskytne možnost ho prosadit“. Za normalizace hlavní ideoložka Svazu výtvarných umělců Dr. Pecharová řekla: „Dnes již není možné, aby někde nepovšimnuti bokem tvořili Van Gogh, Gauguin. Dnes již marxistická kunsthistorie všechny talenty podchytí a bude na ně působit a vést je k správnému názoru, aby rozvíjeli naše současné umění (socialistický realismus)“. U Ševčíka samozřejmě flashart, u Knížáka fluxus. Srovnejme s Ducham­povým: „skutečný umělec současnosti půjde do ústraní“ (1961). 

"Vážené vedení AVU,
Dovoluji si vás požádat, abyste se nadále nezaštiťovali mým jménem, protože oč jsem usiloval celý život je přesný protiklad toho, co vy ted institucionalizujete."

Ze záhrobí, Marcel Duchamp. 4. 5. 2015