Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Akademie výtvarných umění

„Great artist of tomorrow will go to underground“ Marcel Duchamp (1961)
Akademie Krásných Umění
Akademie výtvarných umění
Akademie vizuálních činností
Vědecký institut pro prznění Duchampa​
 

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.4.2015 21:07  •  Přečteno: 4024x

Pajerizace 17. listopadu

Například u Řečických (v Galerii Mladých) zasedalo OF s Havlem a konala se zde také první zahraniční tisková konference, kde ještě pochopitelně nebyli žádní tuzemští mediálové.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 26.11.2014 16:25  •  Přečteno: 5932x

Redakce sochařského zpravodaje navštívila domovskou bázi redakce Nájezdu

Udivilo nás, kolik má tak útlá tiskovina zástupců šéfredaktora.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 16.2.2015 9:19  •  Přečteno: 5528x

Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh

„Nemá-li druhá polovina 20. století významné umění zobrazující, nemá významné výtvarné umění. Objekt neod-děluje, proto je to co se jeví tak mocné, neuchopitelně, nepochopitelně nebo hrozivě, že drtí. Ve ztotožnění s touto mocí je moc i ochrana. Aby se objevilo to, co se takto jeví, musí je od-dělit od skutečnosti a obrazovost se musí od-dělit. Giacomettiho postřeh byl správný, zůstavá otevřenou otázkou, je-li možnost volby. Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, 2. pol. 20. století v sobě nemá…“

Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh, 1980 (RR42/99)
 

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 6.6.2014 19:58  •  Přečteno: 5955x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: K O M E N T Á Ř E, Sochaři, 2020

Křeťanský brutalismus

Křeťanský brutalismusŽula, diorit, záměrně zanechané stopy hornickými kangy, velikostní akcentace dlaní a prstů, další stopy po řezání elektrickými vidiovými kotouči a další atributy spjaté se socialistickým brutalismem.

Lze vysledovat, že podjedinný tovaryš-zadavatel se obrátil k tradicím Richarda Lvího srdce, dnu svatého Bartoloměje a vybral si na to též příslušného zhotovitele. 

Žula se v sochařství používá převážně na stalinské pomníky, podobně mega tvrdý diorit obsahuje 30 % nepříliš jeduprostého olova. Sochařský rukopis může být zároveň reklamou pro firmy Flex, Bosh či Hilty vyrábějící rozbrušovačky. Touto technikou se ale špatně vykreslují detaily a obtížně modeluje vhled do hluboké duše či je skoro nemožné dvěma tisíci watty proříznout rty laskavého úsměvu. Výsledkem je piškuntálský škleb typu „přechcal jsem i pána Boha“. Zhotovitel (jinak skvělý portrétista mimo jiné Felixe Dzeržinského, zakladatele ČEKy či Julia Fučíka zakrytého na stanici Holešovická (ostatní, a to i skutečně skvělé portréty na Wikipedii) byl vyškolen hutnickými prackami, což je na soše vidět.

Pomník kardinála Berana před Křesťanskou akademií v Dejvicích od Stanislava Hanzíka.

Pomník kardinála Berana

stopy hornického kanga

vhled do hluboké duše

Žula se v sochařství

print Formát pro tisk