Soukmenovcům neodehnala chmury z čela Ovčáčkova sonátově mlžná clona v tónině Gé-bls. Ovšem nejvíce je zaskočena KGB, s takovou akcelerací kornatění se setkala naposledy u V. I. Lenina. Je jim už jasné, že vsadili na špatného koně, daleko perspektivnější by byl Okamura. Putin se ale rozhodl definitivně pro Zemana, protože počítá s brzkým státním pohřbem v Praze, na němž si „chce něco vyřídit osobně“. Spekuluje se, že zvedne mandle rezidentům ruské Bubenče za fatální záměnu slov v hlášení – místo Lues – Blues.
Nemoc, kterou získal od tajemné a krásné kazachstánské sochařky v Bamberku, Zemana přetvořila z obdivovatele Winstona Churchilla v krvežíznivého zmetka slibujícího Čehůnům jen Chlast, Kouř a Kundy. Můžeme se jen divit, že přes indispozici (typickou pro třetí stádium nemoci) si počíná při realizování pokynů z Moskvy tak obratně, až to v tom globálním bordelu jako vedlejší produkt dotáhne na prvního spravedlivého syfilitika mezi národy.
Není to ale ještě neškodná troska, potřebuje válku, třeba i fiktivní, na strašení vegetativních domorodců, kteří se už zas, jako v sedmdesástkách, přepnuli na chodící trávicí ústrojí. Vyhlásil ji už na začátku, jen nebylo jasné komu. Postupně kavárnám, uprchlíkům, Kyjevu, Sobotkovi teď dál hrozí pěstí. Za pobytu v Číně se seznámil s podobnými gesty Mao Ce-tunga, který třeba nenápadným znamením prsty při oficiálních televizních ceremoniích dával signál k započetí teroru. Copak nám ještě vyvede náš Ajatolláh aplikovaného postmodernismu? Nechá se pokřtít (jako jeho soupeř s guľama) a třeba i obřezat zároveň? Nasimuluje svou vlastní defenestraci?
Na Pražském hradě je jeden z nejsilnějších negativních telurgických bodů na místě někdejšího kamene Žiži a mithraneické jeskyně do podsvětí. Obojímu vlivu a proudění sil se křesťanští uživatelé „Sviňského vršku“, jak se tehdy říkalo dnešním Hradčanům, pokoušeli čelit vztyčením sochy drakobijce svatého Jiří. Masaryk chtěl neblahý otvor do pekel ucpat ještě obeliskem. Protože ale byl Plečnikův obelisk strojově opracován a vyleštěn, byla mu odebrána část síly. Masaryk o tom jistě věděl, a dlel proto hlavně v Lánech. Od pomátnutí Rudolfa II. se táhne doložitelná řada panovnických obětí Žiži, přes Háchu, Beneše, Svobodu, Husáka... i Klaus začal z ničeho nic blábolit o neoteplování. Habsburkové prozíravě odmítali na Hradě i jen nocovat s výjimkou Ferdinanda Dobrotivého, tomu to zas tak uškodit nemohlo. Jen ten odešel nezměněn jako vítěz nad Žiži. Zemanův boj je nerovný.
Citováno ze seminární práce z Fakulty konceptuálního trollismu (dříve Sochařství 2) v Praze zkráceno M. B.
Za dva týdny začne útok, Mao Ce-Tung, Pol Pot a Ieng Sary domlouvají nějakou genocidičku
Formát pro tisk