Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Výstava soch Michala Blažka

Výstava soch Michala Blažka (mých)v kavárně J&T
​v paláci Trinity u Vaňkovky v Brně končí 27. 2.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 23.2.2015 22:02  •  Přečteno: 452x

Prezident úspěšně vyvezl lichvu do Číny

Prezident úspěšně vyvezl lichvu do Číny a po návratu vyhlásil Rok Kundy

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 26.11.2014 16:29  •  Přečteno: 1515x

Francesco Messina

Francesco MessinaFrancesco Messina (1990–1995) Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou rene­sanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty. Zdeněk J. P.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 3.12.2014 9:21  •  Přečteno: 2767x

Putování slepého hada za pravdou, Ladislav Klíma (výňatek)

Ty doby!... V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když 1911 spatřil jsem po 3,4 letém odloučení od kunratického, lesa svatá místa mezi Libuší, Dvorky, Lhotkou a Cholupicemi…: místa, která čarovně slila se v jedno strašidelné tělo s přečetnýmí okamžiky božskosti, hodinami hřímavé slávy a letu, týdny vznešenosti let 1907 – 1911. Roku 1909 v pátek 13. srpna, duae negationes fortius affirmant – dvě negace se potvrzují, to bylo, když v lese Kamýku, ve mdlé, dusné záři řídkým, bílým závojem obestřeno 4,5 hodinové slunce, vyzářila ze mě, po 2letých nábězích, nejsmělejší, nejstrašnější, nejvyšší z myšlenek, jež člověk kdy měl: být již v tomto životě v podstatě a cele a plně, Deus, creator omnium, tj. Bůh, stvořitel všeho.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.11.2016 10:09  •  Přečteno: 551x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: Sochaři – portrétisté, 2016, Sochaři

Hana Wichterlová

Hana WichterlováTato sochařka je v dnešní době právem opomenuta, zavinila si to sama svou výjmečně kvalitní sochařskou prací pro současný dženderismus nevyužitelnou a pro historii umění také ne.

 Nedělala z gumy a ani nebyla milenkou Chalupeckého, 1. kurátora, který ze socialistických realistek hravě dělal objektistky a následně pro ně a pro sourozence Ševčíkovi vytvořil dějiny – z Vědeckovýzkumného pracoviště AVU by se ale poblil.

Hana Wichterlová se nikdy nesnížila k objektům. Její portréty Vivekanandy nebo Ferenze Lista na Platýzu v Praze 1 jsou duchovní oázou v pouštní biafře myšlení širokého okolí. Byla první sochařka, která se zajímala o východní myšlení. Tento nalezený reliéf (Opojná plasticita – Mánes) je přelomem v celém českém, nejen sochařském umění. Není divu, že si toho žádný kurátor, či kurátorka neráčily všimnout.

print Formát pro tisk