Vysvětlení Michala Blažka proč zavěsil hodnocení na nástěnku:
Gramatiku jsem opravil, protože v Informačním servisu a v Respektu jsem si na korektury zvykl, a to nejen gramatické, ale hlavně stylistické. Texty kontrolovali spisovatelé (Topol, Pěkný, Šusterová) a jaksi mě přišlo nabíledni, že by se s gramatickou úrovní AVU textů, a to i s tragickou stylistikou, mělo něco dělat. Že chce rektor M. K. přeměnit výtvarnou školu na universitu (což bylo dokonáno v roce 1999), kdy by se na AVU malovalo a sochařilo, tak ať jsou klidně všichni negramotnými. Výsledkem je škola universitního typu – zrušení skoro všech malířských a sochařských ateliérů ve prospěch konceptuálních podvodníků, hory písemných textů, gramaticky již ohlídaných, myšlenkově nikoli a stylisticky tragicky schématických.
Buddha-Ležící STÁNÍ. (M. B.)
Buddha-Ležící STÁNÍ. (M. B.)
Modřany.
Blažek. Janouch. Fidrych. Anfylov. Talavera.
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh
„Nemá-li druhá polovina 20. století významné umění zobrazující, nemá významné výtvarné umění. Objekt neod-děluje, proto je to co se jeví tak mocné, neuchopitelně, nepochopitelně nebo hrozivě, že drtí. Ve ztotožnění s touto mocí je moc i ochrana. Aby se objevilo to, co se takto jeví, musí je od-dělit od skutečnosti a obrazovost se musí od-dělit. Giacomettiho postřeh byl správný, zůstavá otevřenou otázkou, je-li možnost volby. Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, 2. pol. 20. století v sobě nemá…“
Zdeněk Palcr – Giacomettiho postřeh, 1980 (RR42/99)Návštěvnost od 27. 11. 16
2014 20 
Chona Orloff
U nás velmi málo známá rusko-židovská sochařka Chona Orloff, která žila od počátku 20. stol. v Paříži.