Již její první hlavy se vyznačují úžasnou stylizací, skvělým vyjádřením charakteru a vtipným neotřelým zpracováním detailu. Portréty jsou vždy dokonale plastické, silně individuální, s velkou nadsázkou tvaru a zjednodušení. Při zachování ohromné živosti formy. Nehraje u ní roli světlo vytvářející iluzivní efekty. Její hlavy splňují plně jeden ze zapomenutých požadavků na portrét: dokonalý charakter s příměsí karikatury. Jsou to ve své době před první světovou válkou jedny z nejodvážnějších portrétů, vzdáleně připomínající autoportrét O. Gutfreunda, který vznikl o několik let později, a ten se dále ubíral již ne tak radikální cestou. Autorka po roce 1940 emigrovala do Izraele, kde se stala uznávanou umělkyní.
Zdeněk J. P.