„Pane Šumbera*, jsem nepříjemně překvapen ze způsobu, který volíte ke komunikaci se mnou jako rektorem Akademie výtvarných umění v Praze. Nevím, kde berete tu drzost k vyslovení vašich spekulací a domněnek směřovaných k mé osobě. V pozadí vašeho e-mailu je velká dávka úšklebků a vyhrožování. Úkolujete mne a vydíráte. Upozorňuji Vás, že jste se dostal na hranu potřebné slušnosti i mé tolerance. Sděluji Vám tímto, a to opakovaně, řešte daný spor věcně a přímo s panem prof. Sieglem a školou restaurování výtvarných děl sochařských. Nebudu vám za daných podmínek dělat soudce.
Berte prosím moje stanovisko jako oficiální. Pro potřebnou otevřenost připojuji do kopie tohoto e-mailu tajemnici rektora AVU a kancléřku AVU.
Odborný asistent Tomáš Vaněk, rektor Akademie výtvarných umění v Praze
Ved. atelieru nezmizeleho stříbra prof. Siegl: „... já soudům a právníkům věřím.“ To samé si myslí i asi restaurátor Šumbera, když na něj a na Vaňka podal žalobu.
*používání nominativu místo vokativu odpovídá masivní výuce objektu a opuštění figurálního sochařství na AVU a Umprum
Formát pro tisk