• K O M E N T Á Ř E
• S E R I Á L Y
  • A V U
  • Soudy a pře
  • VÝSTAVY a PŘEDNÁŠKY
  • Sochaři
  • Sochaři – portrétisté
  • Sochařské soutěže a sympozia
  • Léto s Palcrem
  • Sochařské techniky
  • Pomník básníka Skácela
• Přehled všech čísel v tiskové podobě
• 2021
• 2020
• 2019
• 2018
• 2017
• 2016
• 2015
• 2014

Nezastupitelnost stání a plastičnosti

Sochař Zdeněk Palcr musí být pro dnešní sdíleče a přeposílače naprosto nesrozumitelný.

Stavební deník z restaurování Národního divadla

Jediné vědecky obhajitelné vysvětlení chování Babiše je,

že ho jako jednoho malíře posedl ďábel. Umožnil mu schopnost udělat dojem na široký sortiment vegetativců (viz Gaussova křivka; wikiheslo stádo apod). Babiš mu upsal svoje první děti a teď jedná o prodloužení smlouvy. Satanáš se bude chtít omastit zvláště pokud upsanec bude žádat, „pevné nervy“, které mu doporučil sám Flusanec z Hradu – ten, který rozpoutal válku.

Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.

Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.