Pokračuje Lysolajské symposium 2015!
Adolf Vildt (1868–1931)
Nejvlivnějším italským sochařem první třetiny 20. století byl Adolf Vildt. Virtuozní kameník s citem pro dokonalé mramorářské dokončení povrchu, jehož stylizace nikdy nepřehlušuje živost portrétu. Charakter často vyjadřuje až bizarní grimasou. Vždy mu ale jde o vyjádření vlastního, jasně čitelného názoru na portrétovaného. Z hlediska zpodobnění v mramoru je jeho dílo vyjímečné a ve dvacátém století ojedinělé.
Zdeněk J. P.
Odborová organizace restaurátorů (OOR) vydává stanovisko k návrhu zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu).
Obecná charakteristika Působnost OOR je vymezena stanovami a týká se tedy pouze otázky zaměstnanosti kvalifikovaných restaurátorů a praktik při získávání zakázek, a proto musíme konstatovat, že zákon o ochraně památkového fondu je paskvil ve svém důsledku umožňující ničení památek a zlegalizování dosavadních podvodných „pokrejvačských“ praktik kolchozních restaurátorských firem.
Silvestr 2014
Jihlavskem obchází sklaničkový fantom.
Návštěvnost od 27. 11. 16
K O M E N T Á Ř E 
Bedřich nebo Karel? Česká groteska v Narodním
Porotou vyřazené návrhy na Karla lll., Schwarzenberga zleva první, třetí a čtvrtý udělané podle organizatory zadané fotografie jeho syna Bedřicha. Autory se nepodařilo doposud zjistit, protože sochy byly záhy odvezeny.
Ovládnutí Narodní galerie
Zmršená soutěž – Karel III. Schwarzenberg
Popleta Jiří Středa, předseda Sdružení sochařů zpackal co mohl. Jako podklad pro vymodelování portrétů poslal zajemcům fotky hned několika Schwarzenbergů. Ti, kteří si vybrali nic netuše Bedřicha a ne Karla lll. byli samozřejmě ze souteže vyřazeni a jejich sochy nebyly ani vystaveny...
A teď něco svátečního:
Andrej Bělocvětov, 1953–55 Hana Wichterlová, olej, plátno, 78,5 × 63,5 cm
Malíři a Římské ceny Akademie výtvarných umění v Paríži
„Nikdy nevěřit učiteli (dnes ani učitelce, ani třetí mysli), který svým žákem, to jest svým epigonem, potvrzuje vlastni slávu. Hle, napodobí mne, měl jsem tedy pravdu.“
Tak tohle jsem si přečetl v knize Paříž a okolí (str. 33–34) Adolfa Hoffmeistera v patnácti letech a nemohu se zbavit dojmu, že mne to navždy poznamenalo.
Nápisy na zdi:
Nevěř nikomu pod třicet! (a pod třicet pět už vůbec ne)
Nemůžu vystoupit.
Máme zájem o placené publikování fotografií
„…ten Pol Pot byl vlastně takový šílený konceptuální umělec…“
Konceptuální performer Vačkář, pokračovatel průkopnických akcí, při níž umělci manipulují s ostatními jedinci (M. Knížák, Karel Miller) po návštěvě Kambodže a komunistického vězení Rudých khmérů S21:
David Černý
taky sochař, představitel tzv. barrandovského empíru, již delší čas, asi 26 let, umělecky stagnuje.
Exkurz do politiky
Od ani jednoho prezidentského kandidáta v USA se nedalo čekat, že by reklamovali kvalitu Havlovy bronzové busty v Kongresu a poslali ji domů, že si jako americký lid žádá nějakou lepší. Spíše je teď pravděpodobné, že se Havel octne obklopen portréty Trumpovy manželky Ivanky či tchýně.
Záhady české kunshistorie:
Výstava dokumentující místa modřanského pobytu filosofa Ladislava Klímy
Kdo nejde se Sochařským zpravodajem, nejde se sochařským zpravodajem
Kdo nejde s námi, jde proti nám, K. Gottwald
Kdo není proti nám, je s námi, J. Nazaretský
Kdo nejde se Sochařským zpravodajem, nejde se sochařským zpravodajem, M. Blažek
Cestovní kancelář Boží osvícení
Jistota vrácení peněz při zatmění!
Putování slepého hada za pravdou, Ladislav Klíma (výňatek)
Ty doby!... V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když 1911 spatřil jsem po 3,4 letém odloučení od kunratického, lesa svatá místa mezi Libuší, Dvorky, Lhotkou a Cholupicemi…: místa, která čarovně slila se v jedno strašidelné tělo s přečetnýmí okamžiky božskosti, hodinami hřímavé slávy a letu, týdny vznešenosti let 1907 – 1911. Roku 1909 v pátek 13. srpna, duae negationes fortius affirmant – dvě negace se potvrzují, to bylo, když v lese Kamýku, ve mdlé, dusné záři řídkým, bílým závojem obestřeno 4,5 hodinové slunce, vyzářila ze mě, po 2letých nábězích, nejsmělejší, nejstrašnější, nejvyšší z myšlenek, jež člověk kdy měl: být již v tomto životě v podstatě a cele a plně, Deus, creator omnium, tj. Bůh, stvořitel všeho.