Tato sochařka je v dnešní době právem opomenuta, zavinila si to sama svou výjmečně kvalitní sochařskou prací pro současný dženderismus nevyužitelnou a pro historii umění také ne.Nedělala z gumy a ani nebyla milenkou Chalupeckého, 1. kurátora, který ze socialistických realistek hravě dělal objektistky a následně pro ně a pro sourozence Ševčíkovi vytvořil dějiny – z Vědeckovýzkumného pracoviště AVU by se ale poblil.
Hana Wichterlová se nikdy nesnížila k objektům. Její portréty Vivekanandy nebo Ferenze Lista na Platýzu v Praze 1 jsou duchovní oázou v pouštní biafře myšlení širokého okolí. Byla první sochařka, která se zajímala o východní myšlení. Tento nalezený reliéf (Opojná plasticita – Mánes) je přelomem v celém českém, nejen sochařském umění. Není divu, že si toho žádný kurátor, či kurátorka neráčily všimnout.
Formát pro tisk