Půjčit a přečíst si Obratník raka se počátkem sedmdesátých let, ještě k tomu ve slovenštině, bylo za Husáka pro dospívající pošušňáníčko. Kniha ale kdysi musela čelit nařčení z pornografie a u soudu argumentovat a přebít toto nařčení literárními kvalitami. Vítězně. Dnes oproti všemožným úchylárnám naprosto běžným v takzvaných eurorománech působí jako poetická balada, kde nejdojemnější je atmosféra Paříže. Rozdíl je v tom, že místo soudního přelíčení čeká autora minimálně prorektorské místo na umělecké škole či v komisi na ministerstvu. Proslýchá se dokonce, že ministr kultury Šmíd zastupuje dosud neznámou koprofilní demisní frakci v hnutí ANO napojenou na militaristu na hradě, o němž je známo, že si občas u trilobitů ucmrndne do kalhot.
Bartoň v Přítomnosti vytýká Čulíkovi, že o knize Davida Zábranského „Za Alpami“ píše, že je např. hnusná, aniž by to dále upřesnil a že jen nálepkuje. Zřejmě ho irituje název média “Britské listy”, což zní podezřele jako “Harvardské fondy”, “IT cambridgské fondy”, “Cena Chalupeckého” atd. Název “Čulíkovy britské listy” by jistě žádnou reakci v tomto smyslu nevyvolal, posuďte sami, je-li hnusnost podle Čulíka “nálepkou”, viz úryvek:
Okamžitě chytila Mathiasův penis do pusy. Rukama sahala po varlatech, jedním prstem mu jezdila kolem análů. Piotr zatím na druhé straně zasunoval penis do Ilinčina zadku. Mathias sám přitom s análním sexem měl nulovou zkušenost a nešlo ani tak o neschopnost říct si o něj, nýbrž o nechuť, ještě nikoho nemiloval tolik, aby si chtěl na penisu hýčkat jeho výkaly.
Ted ale chtěl. Chtěl Ilince přinést k puse kus jejích hoven na zlatém podnosu, chtěl jako Odysseus doplout do černé Tróje, otočit se tam a vrátit se s hovnem za sladkou Pénelopé do Ithaky. Mají se tedy s Piotrem vyměnit? Má Ilinca teď okoštovat svoje hovna od Piotra, a až pak přijde na řadu Mathias, co se týkalo podávání hoven, až pak, kdy už to pro Ilincu nebude žádné překvapení? To se jedináčkovi nelíbilo! „Chci její prdel,“ řekl. „Šukej kundu, Piotře.“ „Ne, dík,“ odvětil Piotr a přestal přirážet. „Skočím si pro drink," řekl a skutečně odešel pro pití.
(Ukázka z knihy Davida Zábranského Za Alpami, str. 294 – 295.)
Dále je možné zmínit pasáž, kdy si náš hrdina koupil byt na Letné u kina OKO, kde lákal veleúspěšně studentky pražské Akademie na podobné radovánky. Dojem na ně dělal tím, že znal jménem vyhazovače v berlínských technoklubech a v Berghainu. Viz úryvek:
Z chaty (bytu, pozn. red.) jsem to měl kousek na místní Akademii výtvarných umění. Začal jsem do historické budovy AVU chodit na výstavy studentských klauzurních prací. Dával jsem se tam do řeči se studentkami, s rodilými Češkami, ale i s těmi, které do Prahy přijely v rámci evropských studentských výměnných programů.
Šukat staré české sestry, to mě bavilo. O co jsem však skutečně stál, to byly studentky uměleckých škol. Teprve u nich jsem našel přesně to, co jsem hledal. Pohrdal jsem jimi, zároveň jsem je svým způsobem obdivoval.
Často mi připadaly ušlechtilé. Hloupé i naivní, ale ušlechtilé.
(Ukázka z knihy Davida Zábranského Za Alpami, str. 303.)
David Zábranský píšící podle kritiky v Babylonu i knihy v rytmu techna je kromě asi pěti protokomunistů spojených s A2 členem komise ministerstva kultury rozdělující granty pro literární časopisy. Dá se spekulovat o tom, jestli neinspiruje ministra kultury z ANO v demisi k podobnému skotačení v pracovní době a jestli ho není možné načapat s indulonou v ruce, jak ohýbá sekretářku přes konferenční stůl....
Formát pro tisk