výsadek z galerie u Řečických v Praze, sídla Nezávislého tiskového střediska s tiskovinami a plakáty, směr Břeclav. Při polepováni sochy Klementa Gottwalda se ukázalo, že Praha je hodně napřed.
Esej Zdenka Palcra „Giacomettiho postřeh“ (zde v katalogu výstižně charakterizuje rozdíl mezi sochou a objektem, mimo jiné, jako rozdíl ve schopnosti zobrazovat a tedy i v představivosti (uvědomme si pro srovnání zanedbatelný význam a hodnotu objektových děl v jiných uměleckých oborech např. literatuře, divadle*, atd).
Reaguji na dopis z 11. 7. 2014 Ministerstva kultury doručený také KUKu.
V renesanci začíná do nepolychromované plastiky pronikat touha po vyjádření barvy. A to tvarovým zpracováním vlasů, očí, někdy i strukturováním rtů. Nejvíce se to dá vysledovat v očích.
Světle modré jsou zpracovány kresebně, tedy rytou linkou duhovky s otvorem zornice uprostřed. Hnědé oči jsou v duhovce strukturovány opět s otvorem uprostřed. Tmavé jsou v zornici trychtýřovitě zahloubené, někdy mají plasticky vyjádřený lesk a opět zavrtaný střed. Odstín tmavých očí je vyjádřen hloubkou trychtýře duhovky. Nejrafinovanější zpracování tohoto dalo by se říci malířského směřování najdeme u francouzkých akademiků od Houdona po Daloua.
Zdeněk J. P.
Autor:  Michal BlažekVydáno: 22.12.2014 9:08 Přečteno: 6404x |
Formát pro tisk