E. A. Bourdelle
E. A. Bourdelle (1861–1929) – jeho první zahraniční výstava byla v Praze roku 1910. Každý detail tváře i vlasů je sochařsky pojednaný tak, aby co nejlépe vystihl portrétovaného a to výhradně plasticky, nikdy graficky. Ukázkou vrcholného přístupu k portrétu je hlava D. Ingrese. Vše je na ní plasticky nadsazeno tak, aby vyjádřila individualitu tváře v době, kdy to na tvářích bylo ještě vidět. Bourdelle měl na naše sochařství vliv i jako pedagog, jeho ateliérem prošli O. Gutfreund, J. V. Dušek, O. Švec, V. Makovský, sochař Táborský a další. Zdeněk J. P.
Galerie Volvox Globator, Štítného 16, Praha 3 – Žižkov zve na výstavu objektů, akcí a filmových záznamů aktivit entity Haštal z let 1975–1980 před konverzí k manuálnímu sochařství. Vernisáž ve čtvrtek 21. 2. 2019 v 18 hodin, ot
Akce číslo 1: Pnea – Na jakémsi poli za Prahou, kde byl sklad pneumatik. Měl jsem s sebou jen bílou barvu a sekyru. Začal jsem cosi kutit a ostatní se přidali, někdo z nich filmoval.
Malebnost nahradí plastičnost a stání
O nástupci profesora Hendrycha ve škole figurálního sochařství na AVU je prý již rozhodnuto.
ŠtÍt
Návštěvnost od 27. 11. 16
Adolf Vildt (1868–1931)
Nejvlivnějším italským sochařem první třetiny 20. století byl Adolf Vildt. Virtuozní kameník s citem pro dokonalé mramorářské dokončení povrchu, jehož stylizace nikdy nepřehlušuje živost portrétu. Charakter často vyjadřuje až bizarní grimasou. Vždy mu ale jde o vyjádření vlastního, jasně čitelného názoru na portrétovaného. Z hlediska zpodobnění v mramoru je jeho dílo vyjímečné a ve dvacátém století ojedinělé. Zdeněk J. P.
Autor: Michal Blažek Vydáno: 15.12.2014 16:46 Přečteno: 4832x |