Lucie Tatarová – hmyz a brouci, Petr Cempírek – zahrady
Galerie Bernarda Bolzana, Těchobuz
Portrét Rudolfa Dzurka a Věry Čáslavské
Vladimíra Eidernová, předneseno 11. února 1985 (výňatek SZ)
... Je ještě jeden obor, se kterým sochařství, pracující vlastním tělem a hmotou v (trojrozměrném) prostoru, tak úzce souvisí.
MARIUS KOTRBA 60
Návštěvnost od 27. 11. 16
Francesco Messina
Francesco Messina (1990–1995) Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou renesanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty. Zdeněk J. P.
Autor: Michal Blažek Vydáno: 3.12.2014 9:21 Přečteno: 6262x |