Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Předseda Sdružení sochařů ČMS Jiří Středa se poslední dobou chová značně podivně.

V pátečním magazínu Lidových novin (22. 1. 2016) v pravidelné anketě Jak to všechno dopadne Tomáše Halíka na první otázku: „Co vám působí největší radost?“ odpověděl malíř Michal Singer: „Když sedím“. Na otázku druhou: „Co vám působí největší starosti?“ odpověděl: „Když stojím“. (Nejpregnantnější a nejlapidárnější charakteristika Evropy.)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:34  •  Přečteno: 3356x

Odborová organizace restaurátorů (OOR) vydává stanovisko k návrhu zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu).

Obecná charakteristika Působnost OOR je vymezena stanovami a týká se tedy pouze otázky zaměstnanosti kvalifikovaných restaurátorů a praktik při získávání zakázek, a proto musíme konstatovat, že zákon o ochraně památkového fondu je paskvil ve svém důsledku umožňující ničení památek a zlegalizování dosavadních podvodných „pokrejvačských“ praktik kolchozních restaurátorských firem.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 30.5.2015 18:40  •  Přečteno: 5509x

Léto s Palcrem

12. července uplynulo 18 let od smrti nejdůležitějšího českého sochaře druhé poloviny 20. století, Zdeňka Palcra. Protože odmítal vystavovat (výjimkou byly pouze tři výstavy – 1960 Praha, 1970 Nová síň, Praha, 1986 Litomyšl), veřejnost neměla a nemá o jeho díle povědomí. Ve stodole ve Zdibech hnije 300 většinou nadživotních soch a to (ne) díky neochotě dědiců zaplatit dědickou daň, která v době Palcrovi smrti ještě platila, dále klasickým nezájmem kulturních institucí i proti sochařsky zaměřené akademické obci.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 19.8.2014 20:24  •  Přečteno: 248179x

Adolf Vildt (1868–1931)

Adolf Vildt (1868–1931)Nejvlivnějším italským sochařem první třetiny 20. století byl Adolf Vildt. Virtuozní kameník s citem pro dokonalé mramorářské dokončení povrchu, jehož stylizace nikdy nepřehlušuje živost portrétu. Charakter často vyjadřuje až bizarní grimasou. Vždy mu ale jde o vyjádření vlastního, jasně čitelného názoru na portrétovaného. Z hlediska zpodobnění v mramoru je jeho dílo vyjímečné a ve dvacátém století ojedinělé. Zdeněk J. P.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 15.12.2014 16:46  •  Přečteno: 5973x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2014 11, Léto s Palcrem, 2014

Léto s Palcrem 3 – O Gutfreundovi

Léto s Palcrem 3 – O Gutfreundovi… Gutfreundem vystoupila socha jako něco, co je svou vlastní, ničím jiným nezastupitelnou duchovní svébytností, co není odkazem k jiným významům, aby se duchovní mocí teprve stalo. A nejen to, Gutfreund sochu pojme tak opravdově, že zabrání, aby jiné významy na její území vstoupily. Proto Gutfreunda bez obav ze záměny sochy a poezie uvést Valeryho slovy o Baudlaire: ”Mohu říci, že jsou­­‑li mezi našimi básníky básníci větší a talentovanější než Baudlaire, nikdo z nich není důležitější.„

Alespoň poslední část platí o Gutfreundovi, a to nejen tak, jak by mohl znít výklad pro moderní české sochařství, ale ve slovu obecnějším. Porovnejte Gutfreundův ”Autoportrét„ nebo ”Podobiznu matky„ s nejlepšími portréty egyptskými a Parléřovými. Naleznete vyrovnaný duchovní horizont, srovnatelnou plastickou sílu. Gutfreundova ”Rodina„ uchopuje význam plastického útvaru sochy jako význam tematický, jako to, co obsahuje význam rodina. Tím odsouvá například Moorovo pojetí téže tematiky na pokraj banality nebo ještě dále, k oficialitě. Pro téma lidské práce, v tomto uchopení významu plastického útvaru sochy jako významu tematického, nemá Gutfreund v sochařství dvacátého století srovnání – je jediný.

Jeho sochy z období kubismu jsou samostatným duchovním výkonem právě toho, že pojímají pojem sochy, význam sošnosti a její plastičnosti jako významy prostoru, jako významy, které sochu tematizují. Gutfreund je zvláštně vytvářena osobnost, intelektuálu mohutné osobnosti, Jeho duchovnost jiskří, není temná ani unikající. Z rozhodnou tvárnou vůlí udrží tělesnost sochy tak, že zůstává čistá a plná. Je to osobnost, která prožívá úzkost moderní doby. Tím, čím tu úzkost překračuje, trvá to, co vyzařuje jeho dílem.

… Socha není tím, co reflektuje přítomnost. Je ztělesněnou přítomností duchovního světa.

 

… ještě poznámka o účinnosti plastického výrazu; přesvědčuje vás síla plastického uchopení, jeho opravdovost. Vytrácí--‑li se však nadosobní z dohledu, je to právě frontálnost, která znovu ustaví význam a povahu nadosobního. Jen tak si socha zachová svou duchovní svébytnost. (O Donatelovi a všeobecně MB)

Výtvarné umění 1990/5, Karel Srp, rozhovor se Zdeňkem Palcrem

print Formát pro tisk