Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

III. ročník sochařského sympozia v Lysolajích

III. ročník sochařského sympozia v LysolajíchVážení kolegové,
Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska připravuje III. ročník sochařského sympozia v Lysolajích.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 17.11.2015 10:05  •  Přečteno: 3914x

Ředitelka se nechce asi nechat zavřít.

Galerie hl. města Prahy měla před dvěma měsíci vyhlásit soutěž na realizaci pomníku Jana Palacha, odložila to dvakrát, naposledy včera. Je těžké vyhlásit soutěž na něco, co Kněžínek s Bémem už dávno kamarádsky dohodili A. Kašparovi a ten to má už několik let hotové (za několik miliónů). Ředitelka se nechce asi nechat zavřít.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.4.2015 21:13  •  Přečteno: 3094x

David Janouch a jeho práce v Modřanském sochařském sympoziálním ráji Pod vinicí.

David Janouch a jeho práce v Modřanském sochařském sympoziálním ráji Pod vinicí.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.9.2016 11:03  •  Přečteno: 3013x

Cestovní kancelář Boží osvícení

Cestovní kancelář Boží osvícení nabízí poslední zájezdy. 
​Jistota vrácení peněz při zatmění!

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.11.2016 10:12  •  Přečteno: 3109x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2015 60, K O M E N T Á Ř E, 2015

Inzerát Komory restaurátorů

Hledají se restaurátoři, kteří by byli ochotni něco udělat pro vznik Komory restaurátorů. Podmínky: Licence MK, čistý pokrývačský rejstřík, dobré vztahy s restaurátorskou školou AVU a zároveň restaurátorskou školou Litomyšl.

Musí být schopni urovnat jejich antagonismus, neboť nepřítel absolventů obou škol je tentýž: Zákon o veřejných zakázkách (nejnižší cena bez ohledu na kvalitu), mafiánské poměry v restaurování, přirozené zlatokopecké vlastnosti části lidstva, mafiánské nečinnost dohlížecích orgánů památkové péče, městské správy a ministerstva kultury. I podle starého památkového zákona je pokrývačství protizákonné. Nevadí to ani restaurátorům, ale jako kriminálníci se necítí. Za 25 let restaurátorské praxe se restaurátoři rozdělili na tyto kategorie: 1) Vůl – nepokrývá nikoho, 2) Světec – pokrývá 2–3 lidi, 3) Celkem slušňák – pokrývá 3–5 lidí, 4) Zlatokop – pokrývá 5–10 lidí, 5) Organizovaný zločin – pokrývá více než 10 lidí. Platově je situace následující: 1) Nepodařilo se zjistit, 2) Vydělá méně než ti, které pokrývá, 3) S přehledem zaplatí složenky a v šedesáti letech infarkt, 4) Volvo Cruiser, 5) Pase papaláše. Absolventi a studenti restaurování AVU a Litomyšle začínali většinou na hodinovou mzdu u čtvrté až páté kategorie. Vyučí se tam v pokrývačství a pak hurá do vlastní praxe. Otázkou je jestli jsou „lidské zdroje“ na vznik Komory anebo alespoň na vytvoření tlaku na orgány, které mají kontrolovat zákonnost. Nejhůř na tom jsou památky, které se na rozdíl od pacientů nemohou bránit a které musejí snášet zlatokopectví kolchozních firem. Přitom na školách se učí na ideální úrovni. Kdyby však absolvent podepsal etický kodex pod přísahou, tak by si v praxi neškrtl. Zároveň musím ale podotknout, že zkušenosti s komorami jsou všelijaké a například profláknutý exekutor Podkonický páchal ty největší zvěrstva z pozice předsedy Exekutorské komory a pro kolchozní firmy by bylo hračkou zmanipulovat jakékoli hlasování. Vzhledem k tomu (alespoň v kategorii restaurátorů pracujících na lešení), že by podmínky inzerátu splnila pouze kategorie 1. Navrhuji proto vyhlásit amnestii pro kategorii 2–3. 
A aby toho nebylo málo, přijde k nám v novém zákoně „dočasný restaurátor“ z Evropské unie. To, že Česká restaurátorská škola vznikla úplně opačně než jinde v Evropě a v důsledku izolace měla dost času se svébytně vyvinout, praktikuje se už několik generací, prošla úspěchy i nezdary a stala se tradicí, nikoho nezajímá. V Německu se na vysokých školách učí úplně něco jiného a tituly nejsou v žádném případě kompatibilní, i kdyby to bylo stokrát odhlasováno v parlamentech. Známý restaurátor Pavel Blattný vystudoval nejdříve prestižní restaurátorskou školu ve Švýcarsku, ale poté si zde musel ještě tři roky dodělat zkoušky z malířství a kunsthistorie, aby dostal licenci Ministerstva kultury. Kromě toho, dáti titul „dočasného restaurátora“ absolventům chemicko-technologických škol v zahraničí by samozřejmě znamenalo umožnit toto i absolventům tuzemským. Bojovat za uznání České restaurátorské školy jako značky Pilsen Urquel je asi jediná cesta. Jejímu zakladateli, malíři profesu Slánskému se nedostalo jiného ocenění než je busta (bez soutěže) v Litomyšli. V Rakousku restaurátorské firmy zaměstnávají už jenom Jugoslávce, Armény, Rusy. Dodám zkušenost z Angkoru. Na začátku českého projektu tam nikdo způsobem České restaurátorské školy nepracoval a považovali mne za kacíře. Po osmi letech začali domodelovávat sochy i Němci („The Czech school of restauration understands restauration not only as a stone saving, but also as a rehabilitation of the quality of the plasticity and esthetic, social and religions singnificans of statues.“ z mého projevu na International coordinating commitee for the saveguarding and development of the historic site of Angkor, page 49, june 2008).

print Formát pro tisk