Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Vzdání pocty u hrobu Zdeňka Palcra.

Vzdání pocty u hrobu Zdeňka Palcra.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 12.9.2016 10:49  •  Přečteno: 1121x

V šest v Archivu: Pavel Míka – Stání sochy

V šest v Archivu: Pavel Míka – Stání sochy

 

Archiv výtvarného umění srdečně zve na 20. setkání

„V šest v Archivu“

(9. přednášku z cyklu Rok s Palcrem):
Pavel Míka – Stání sochy 

Čtvrtek 17. 11. v 18:00 Otevřená knihovna ArtArchivu v Centru současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 14.11.2016 10:04  •  Přečteno: 1329x

5. 2. – 30. 3. 2016 S P L E N D I D I S O L A T I O N

5. 2. – 30. 3. 2016   S P L E N D I D   I S O L A T I O N Vernisáž 4. února, 18,00, Pelléova 10, Praha 6

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:26  •  Přečteno: 1121x

„Objekt je před sochami a obrazy chráněn jako trpaslík na zahrádce.“

Giacometti první v polovině dvacátého století zavrhl ve své tvorbě objekty a vrátil se k figurálnímu sochařství. „Princip totožnosti je mocnější, je tedy třeba jistá síla k tomu, aby se od-dělilo to, co se jeví. Tuto sílu, zdá se, druhá polovina dvacátého století v sobě nemá,…“ (Giacomettiho postřeh, Zdeněk Palcr, pracovní verze, samizdat, leden 1982, dále RR 42/1999, Michal Blažek – Sochy, 2000, Arbor Vitae)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:16  •  Přečteno: 1215x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2016, K O M E N T Á Ř E, Sochaři

David Černý

taky sochař, představitel tzv. barrandovského empíru, již delší čas, asi 26 let, umělecky stagnuje.

Po slibném začátku se pro něj stalo prokletím, že se kvůli tomu skamarádil s politiky a že na jeho dílech se od té doby usadil pel jejich megaega. Byl to on, který poradil svému kamarádovi Bémovi, že pomník Sigmunda Freuda má být na náměstí v centru Prahy a ne někde v zahradě blázince. Bém pak s nonšalancí jemu vlastní musel vymyslet důvod, a tak do médií vyslal účelový hoax, že měl Freud v Praze přednášku a že je spjat s židovským ghettem (sic). A vypsal soutěž s velmi zvláštními pravidly na sochu umístěnou na Kozím plácku na Praze 1 (ul. Haštalská, Kozí, Vězeňská, U Obecního dvora), který sice součástí židovského ghetta nikdy nebyl, ale na takováto drzá prohlášení jsme si v politice už uvykli. Politik tím dává najevo zpitomělému davu naprostou převahu, na rozdíl od totality v demokracii samozřejmě blafuje, ale ne tak úplně. Nebýt Stanislava Pence, tak by historicky kozí trh nahrazovali turističtí průvodci Bémovými báchorkami o Freudových přednáškách, ba našli by se i tací, kteří by si zjistili, že doložené je jedině to, že si Freud přijel do Prahy zasouložit a zahrát kulečník. A ve Vídni se Freud o Češích vyjadřoval asi jako Češi o cikánech. Ale zpět k D. Černému… O jeho současné umělecké impotenci vyvažované velikostí hovoří jeho realizace kinetického objektu Kafky v centru, který je součástí novostavby, připomínající holokaust nastojato. Ráno 17. listopadu zahltil mediální prostor v reakci na podání návrhu zákona na ochranu majestátu nápadnou negradující houštinou sprostých slov. V současné době běžný a nudný výkřik, který by nestál za řeč. Vata. Pokud by David Černý, po slibném začátku s tim tankem, chtěl zaujmout dnešní kunsthistori(č)ky a dostat se do světových dějin umění, musel by toho Zemana proděravět a to záměrně nikoli ve zlatém řezu, aby nebyl podezříván z uměleckého přesahu. Měl by si ale pospíšit, aby ho nepředešli specializovaní perforeři Dominik Lang, veterán Opočenský či Čestmír Suška, jejichž workoholismus způsobuje, že neustále ubývá objektů, do kterých by se dala udělat pořádná díra.

 

print Formát pro tisk