Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.
Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.
Polpot zachránce kultury
V Kambodži byla běženecká vlna řešena na rozdíl od nás nikoli pouze elektricky nabitým ostnatým drátem, ale souvislým pásem minových polí.
Restaurování Národního Divadla
!Restaurování Národního divadla nemusí provádět kvalifikovaní restaurátoři!
– nové revoluční názory Ministerstva kultury.
Léto s Palcrem 5 – Petr Rezek o Palcrovi
… Jako tělesné bytosti mezi ostatními věcmi nás charakterizuje opět Kurt Badt ve své stati o Podstatě plastičnosti. Socha nás v přebohatém světě staví před odlišný typ skutečnosti, před skutečnost uchopenou pomocí útvarů, které se v přírodě nevyskytují. Jsou to stereometrické útvary, které jsou výtvory ducha. Dle nich sochař rozvrhuje sochu.
Návštěvnost od 27. 11. 16
Ač Putinův bratr v postmoderním triku
navíc s Čingischánem v zádech, posera Zeman se zatím bez Konvičky neodvážil mezi Pražáky.
Autor:  Michal BlažekVydáno: 13.3.2016 16:25 Přečteno: 3977x |
Formát pro tisk