Poté co paní Budíková, vedoucí studijního oddělení na AVU, ohlásila po 43 letech odchod do důchodu, dostala nabídku od režiséra Hřebejka na zfilmování svých vzpomínek. Byla vzata pod policejní ochranu.
Od 1. 1. bude na AVU ordinovat psycholožka. Studentské problémy většinou souvisí s pedagogy a určitě i s prorektorem Záhoranským, jehož studenti trpí nevysvětlitenou třesavkou, proto zřízení ordinace navrhl, a sám bude konzultovat konceptuálně jejich léčbu. Jako správný kurátor (pečovatel) jediné, co vyučuje, je brainwashing. Protože si ale je vědom své řemeslné nedostatečnosti v oboru, tak si za státní peníze pozval odbornou pomoc.
Nabitý umělecký program.
Unisex záchody, školka, přijímání studentů různých narodnosti.
Za pár let až rektor junior zestárne, tak se můžeme dočkat i vejminků pro přestárlé pedagogy, odvykací sanatorium, či operační sál pro umělecké operace a klonování. Chtělo by to ale buď proměnit vztah k dětem, a nebo zlepšit výuku kreslení. Na oficiální novoročence AVU 2019 vypadají jako zdechliny.
Nové logo a písmo se inspirovalo zřejmě normalizační architekturou, a to její specialitou tzv. „chcacími rohy“ vrcholnými díly jsou stanice metra a i mezi nimi vyniká nedaleká Vltavská, zdá se, že v „Karousově“ sídlištní generaci zůstala nostalgie po tomto významném prvku slohu, obzvláště, když do takovéhoto rožku nové scény národního divadla umístil červené srdce sám „polystyrenový démon v masce emeritniho lesního skřítka Kurt Gebauer“. A to k nemalé radosti 51% pejskařů. Roh čurací lidský, vnitřní + roh čurací psí vydutý.
AVU si tedy vybraly logo s rozkošnymi srdíčky ve všech vnitřních lidských chcacích rozích. Původní machistický lev, též naplněný srdíčky (neplést se srdcem) prostě musel zmizet a s ním plastičnost, která byla nahrazena perforací, tentokrát alespoň neživých písmen.