Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

UMĚNÍ (NE)BOJUJÍCÍ

UMĚNÍ (NE)BOJUJÍCÍNáhodou jsem zavítal do hospody a vyslechl kritiku Lysolajského sochařského sympozia od studentů figurálního sochařství AVU. Nejvíc to schytala Talaverova žába: „Takhle chcete bojovat proti konzumní společnosti?“ Nebo Apsara: „Je to špatně udělaný hakenkrajc“.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 23.10.2014 9:30  •  Přečteno: 1217x

Zpátečnický Sochařský Zpravodaj

Byl jsem mladým technologickým novátorem celkem oprávněně označen za zpátečníka.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 22.1.2015 17:55  •  Přečteno: 1247x

Lysolajské Sochařské Sympozium

Vybraní uchazeči na Lysolajské sochařské symposium: A. Plačková, P. Míka, J. Turský, M. Mlynář, Tour Chhatna (Kambodža), první náhradník : T. Havlík Sdružení sochařů (neoficiálně)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 17.4.2015 12:00  •  Přečteno: 1386x

Inzerát Komory restaurátorů

Hledají se restaurátoři, kteří by byli ochotni něco udělat pro vznik Komory restaurátorů. Podmínky: Licence MK, čistý pokrývačský rejstřík, dobré vztahy s restaurátorskou školou AVU a zároveň restaurátorskou školou Litomyšl.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 15.7.2015 17:44  •  Přečteno: 1047x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: Léto s Palcrem, 2016

Paradox výtvarého kritika

Paradox výtvarého kritikaEsej Zdenka Palcra „Giacomettiho postřeh“ (zde v katalogu výstižně charakterizuje rozdíl mezi sochou a objektem, mimo jiné, jako rozdíl ve schopnosti zobrazovat a tedy i v představivosti (uvědomme si pro srovnání zanedbatelný význam a hodnotu objektových děl v jiných uměleckých oborech např. literatuře, divadle*, atd).

Imaginativní neschopnost tvůrce objektového umění spoléhá na lenost či absenci představivosti konsumenta: může-li objekt představovat cokoli, nepředstavuje-li nic mimo sama sebe, nemusí se divák nijak namáhat.

Objektové umění vytváří tedy symboly, není příznačné, nelze je přímo „čísti“, nejsou znaky toho, co symbolizují. 

Mají-li nabýt významu jest třeba dodat ideologii. Tyto objekty se tím stávají ostatky náboženství, kterému je možno uvěřit či neuvěřit. Často pouze neřízená touha otevírat ústa či chápat se pera, být sám sobě prorokem, prozradí na co tvůrce myslel (nebo nemyslel) během tvorby a ukáže vratkost základů víry. Na víře samé to však nic nezmění. 

 

Antonín Kosík, úryvek, k eseji Zdeňka Palcra „Giacomettiho postřeh“, pracovní verze, 1982

 

O Palcrovi v číslech SZ 8, 9, 11, 12, 13.

print Formát pro tisk